|
|
Reakce vybraných českých a německých periodik prvorepublikového Československa na anšlus Rakouska
Wybitulová, Berenika ; Šmidrkal, Václav (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá anšlusem Rakouska a jeho mediálním obrazem ve vybraných českých a německých periodicíchprvorepublikovéhoČeskoslovenska. Cílem práce je přiblížit narativy, které formovaly zpravodajské pokrytí této historické události, a zároveň poukázat na vliv státem řízených mechanismů na podobu zpráv o anšlusu. První kapitola práce představuje mediální krajinu první republiky, přičemž bere v potaz napojení Československé tiskové kanceláře (ČTK) na státní orgányči cenzurní opatření v tétodobě.Zejména se věnuje fenoménu stranických a nestranických listů, neboť právě stranická i nestranická periodika napříč politickým spektrem jsou v druhé kapitole práce analyzována. V této části jsou nejprve stručně popsány okolnosti anšlusu, následně práce rozebírá dopad této situace na československou mezinárodní pozici a na diplomatické vztahy.Samotná analýza se opírá o archivní nálezy,které dokumentují komunikaci mezi ČTK a státními institucemi během března 1938, a na základě těchto poznatků posuzuje obsah i znění článků jednotlivých periodik. Většina periodik se shoduje, že Československu po anšlusu nehrozí nebezpečí, a vnímá chování sudetoněmecké menšiny jako problematické, přičemž formulace a informace uvedené v tisku lze vysledovat v interní komunikaci mezi politiky a diplomaty. V souladu s...
|
|
|
První apoštolský nuncius v Praze Clemente Micara a jeho reflexe v dobovém českém tisku v letech 1920-1923
Řeháček, Tomáš ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
V nově vzniklé Československé republice katolická církev ztratila pozici, kterou měla v rakousko- uherské monarchii. Bylo třeba změnit téměř celou církevní strukturu, vyměnit většinu biskupského sboru, založit nové církevní školy a hledat nový způsob soužití církve a státu. V Praze byla založena papežská nunciatura a v Římě vyslanectví Československé republiky. Do Prahy byl poslán první vatikánský nuncius Clemente Micara, který zde působil necelé čtyři roky. Jeho úkolem bylo provést Vatikánem navrhované změny pro upevnění pozice katolické církve v Československu a otevřít celou řadu sporných bodů československo-vatikánských rokování.
|
|
|
Komunistická strana Československa a parlamentní volby v roce 1925
KOLAŘÍK, Petr
Předkládaná diplomová práce se zabývá vývojem Komunistické strany Československa vletech 1921-1925, jejím působením ve stranicko-politickém systému první Československé republiky a volbami do Národního shromáždění, které se konaly v listopadu roku 1925, v nichž změřila síly a popularitu s ostatními politickými stranami. Pro Komunistickou stranu Československa se jednalo o první parlamentní volby od svého vzniku. Zaznamenala v nich však obrovský úspěch, když obdržela téměř jeden milion volebních hlasů a stala se tak druhou nejsilnější stranou v celém Československu. Větší pozornost je věnována vnitrostranickým sporům, které doprovázely stranu během jejího vývoje po téměř celá 20. léta 20. století, postojům KSČ vůči státnímu režimu, metodám šíření marxisticko-leninské ideologie v době volební kampaně a výsledkům voleb z komunistického pohledu.
|
|
| |
|
|
Vztah Komunistické strany Československa ke katolické církvi a náboženství v období první Československé republiky
Přibyl, Michal ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vztahem Komunistické strany Československa k náboženství a církvím v období první Československé republiky. Vychází z analýzy dobového stranického tisku, kterým Komunistická strana Československa šířila svoje názory a informovala o svých politických krocích československou veřejnost. Autor se snaží především zjistit, zda bylo možné očekávat perzekuci církve, ke které došlo poté, co se KSČ chopila veškeré moci v roce 1948. Zároveň se snaží zjistit, zda se názory a postoje KSČ k náboženství během meziválečného období vyvíjely a měnily. Klíčová slova komunismus, ideologie, Československo, katolická církev, politika, tisk
|
|
|
Hospodářská krize 1929-1934 a její dopad na jablonecké sklářství se zvláštním zřetelem na oblast Železnobrodska
Bursová, Veronika ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Bareš, Jiří (oponent)
A B S T R A KT Diplomová práce analyzuje dopad hospodářské krize v letech 1929-1934 na jablonecké sklářství se zvláštním zřetelem na oblast Železnobrodska. Jednu z hlavních příčin úpadku československého sklářského průmyslu v první polovině 30. let tvořilo jeho exportní zaměření. Nejen z hlediska výroby a rafinace skla, ale také vývozu představovaly významné lokality Jablonecko a Železnobrodsko, které byly z tohoto důvodu hospodářskou krizí velmi silně zasaženy. Zhoršující se hospodářské podmínky na počátku 30. let vyústily v zesílených státních zásazích v průmyslu. Státní intervence se rozmohla i ve sklářské výrobě, tedy v jedné z nejvíce postižených průmyslových oblastí. Regulativní funkci v průmyslu plnily především kartely. Několik kartelových dohod mezi sebou v průběhu hospodářské krize uzavřely i jablonecké a železnobrodské sklářské firmy. Pro vytvoření uceleného pohledu na jabloneckou a železnobrodskou sklářskou produkci podává diplomová práce přehled jednotlivých typů výroby a rafinace skla. V souvislosti s tím je zde také kladen důraz na sociální postavení sklářských dělníků a na jejich vztahy se zaměstnavateli, které v období hospodářské krize určovaly právní předpisy vydané po vzniku Československé republiky, ve 20. letech a první polovině 30. let. Následuje rozbor vlivu hospodářské krize na...
|
|
|
Mimoparlamentní dohadovací orgány za první československé republiky
Marečková, Adéla ; Šušlíková, Lada (vedoucí práce) ; Adler, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce "Mimoparlamentní dohadovací orgány za první československé republiky" pojednává o neformálních uskupeních, která vznikala během první československé republiky, tedy režimu trvajícím v období 1918 až 1938. Tyto mimoparlamentní orgány měly především stabilizační charakter a napomáhaly dosažení konsenzu napříč politickými stranami. Prvním z nich byla Pětka, uskupení předáků pěti nejvýznamnějších politických stran. Ta fungovala v letech 1921 až 1925, kdy došlo k rozpadu první vlády Antonína Švehly. Dalším byla skupina Hradu, která se zformovala kolem T. G. Masaryka a Edvarda Beneše. Jejími sympatizanty byli jak někteří politici, tak intelektuálové a novináři. Hrad měl blíže k socialistickým, kdežto Pětka k občanským (liberálním) stranám. Skupina Živnobanky, která působila v hospodářském sektoru, byla jakousi obdobou těchto mocenských center. Jejím hlavním představitelem byl bankéř Jaroslav Preiss. Jak Pětka, tak skupina Hradu přes svůj ne zcela demokratický charakter, napomáhala k udržení demokracie v první československé republice.
|
|
|
Slovenské politické strany za první Československé republiky: Analýza programových cílů
Dolejší, Tereza ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Bakalářská práce pojednává o politických stranách působících na Slovensku za první Československé republiky. Cílem práce je zanalyzovat politické programy jednotlivých stran, konkrétně programy Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, Československé sociálně-demokratické strany dělnické, Komunistické strany Československé, Hlinkovy slovenské ľudové strany a Slovenské národné strany. Budu sledovat jak se jednotlivé požadavky týkající se Slovenska proměňovaly v čase, zanikaly nebo se objevovaly v souvislosti s historickým kontextem. Jako výzkumnou metodu aplikuji diskursivní analýzu. Kromě oficiálních politických programů použiji jako sekundární zdroje dobové dokumenty a další publikace věnující se tomuto historickému období. Hlavní výzkumná otázka se bude primárně týkat témat institucionálního uspořádání, pravomocí, státního uspořádání, čechoslovakismu nebo autonomních požadavků. V politických programech vyhledám všechny pojmy související s těmito tématy. Bude mě zajímat problematika týkající se slovenské otázky. Zaměřím se na rozdíly mezi slovenskými a celorepublikovými politickými stranami. V závěru budou získaná data vyhodnocena a porovnána mezi sebou.
|
|
|
Koncept "nové ženy" v období první Československé republiky (1918-1938)
Votrubová, Yvona ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Diplomová práce se zabývá konceptem "nové ženy" za první Československé republiky (1918-1938). "Nová žena" je chápána jako diskurzivní konstrukt nabývající rozličných významů. V práci odhaluji šíři těchto významů a identifikuji obrazy "nové ženy", které ukáží, co se pod tímto konceptem vše skrývalo. Cílem této práce je nalézt odpověď na otázku, jakých obsahů nabýval koncept nové ženy v dané době. V práci využívám dobový materiál (knihy, periodika) a analyzuji je prostřednictvím kritické diskurzivní analýzy. Téma "nové ženy" také zasazuji do potřebného kontextu, který se zaměřuje na právní a společenské postavení žen za první Československé republiky a věnuji se také vzniku konceptu a jeho zpracování západními zahraničními autory/kami. Klíčová slova: "nová žena", historie, první Československá republika, diskurz, kritická diskurzivní analýza
|
|
|
Českožidovské hnutí a reakce české společnosti v letech 1918 - 1938
Iblová, Kristýna ; Arava-Novotná, Lena (vedoucí práce) ; Biernot, David (oponent)
Téma diplomové práce se zabývá jedním z proudů uvnitř židovské menšiny na území Čech na konci 19. století a v první polovině století 20. a to konkrétně proudem asimilačním, který byl zastoupen českožidovským hnutím. Práce předkládá čtenáři činnost hnutí od doby jeho vzniku, se zvlaštním přihlédnutím k období první československé republiky, zaobírá se utvářením jeho identity, které podléhalo společensko-politickému dění, a jeho postoji k české společnosti a československému státu. Také se zaměřuje na dílčí otázky, které souvisely s utvářením identity Čechožidů a na jejich vymezení se vůči sionismu a antisemitismu, jež proces asimilace do většinové společnosti narušovaly. Mimo to práce seznamuje čtenáře s životem a dílem jednoho z nejvýznamnějších představitelů českožidovského hnutí v období první republiky, kterým byl Jindřich Kohn, a jeho myšlenkovým odkazem, zejména s jeho pojetím asimilace a reflexí sionismu a antisemitismu. Pro zpracování tématu byla použita literatura uvedena v seznamu na konci práce. Značná část byla věnována práci s prameny, konkrétně se jedná o dobové monografie představitelů českožidovského hnutí a dobová periodika. Z velké části se práce opírá o historické práce doc. PhDr. Blanky Soukupové, CSc, které se identitou a postojem českožidovského hnutí v rámci české společnosti...
|
host ::
RSS.